Mariánský advent
Napsáno 10.12.2003
img images/clanky/svata_rodina_forbelsky.jpg /img
Jedním z témat adventní doby, a zvláště v jejím vrcholu, je téma
mariánské. Matka Boží, Marie, žena z izraelského národa, žena staré
smlouvy, služebnice Hospodina, je ochotna nabídnout svůj život Bohu.
Připravuje i ona cestu očekávanému Mesiáši. Bůh ji proto nabízí, že
jej počne a porodí. b Marie přijímá /b. Je v očekávání,
prožívá svůj osobní advent.
Do následující úvahy nás uvede 134. žalm:
i Dobrořečte Hospodinu,
všichni Hospodinovi služebníci,
kteří stojíte v Hospodinově domě za nočního času.
Pozvedejte ruce ke svatyni, dobrořečte Hospodinu!
Hospodin ti žehnej ze Sijónu: on učinil nebesa i zemi.
„Bděte na své noční stráži, zpívejte své písně (…), kdo by mohl
snít svůj sen,“ /i jak zpívá v jednom hymnu sv. Efrém Syrský, kdo
by mohl spát, když Hospodin je uprostřed svého lidu? Maria jistě nespí.
Bdí, protože nese pod srdcem syna – Boha. Ve chrámu svého těla nese
rostoucí semínko stromu života, pramen vody živé, světlo světa. Dnem
i nocí sestupuje do svého nitra, stojí před svým Pánem, pozvedá své
ruce a dobrořečí Hospodinu (Velebí má duše Hospodina, neboť shlédl na
svou nepatrnou služebnici…). Kdo se narodí služebnici? b Služebník.
/b Kdo se narodí královně? b Král /b. Ten, který stvořil
nebesa i zem, se narodí té, která je stvoření ze země.
Nejpožehnanější z žen se sama stává požehnáním, protože nosí pod
srdcem samo Požehnání.
Církevní otcové přirovnávají každého křesťana k Marii. b Každý
je nositelem dítěte – Ježíše /b. Například sv. Řehoř
Naziánský napsal:
i „Duše, staň se tedy ve svém nitru matkou Krista. Ale jak se stát
matkou Krista? Každá duše v sobě nosí Krista jako v mateřském lůně.
Jestliže se, duše, prostřednictví svatého života neproměníš, nemůžeš
být nazývána Kristovou matkou, ale kdykoli přijmeš v sebe Kristovo slovo,
jemu dáš formu ve svém nitru jako v mateřském lůně, ono vytvoří
v tobě svůj odraz a můžeš být nazvána jeho matkou.“ /i (H.
Rahner, Simboli della Chiesa, San Paolo, Cinisello Balsamo, 1995, str. 65).
Každý z nás v sobě nosí Krista, Boží slovo. Každý osobně očekává
narození tohoto Slova. A narození spočívá v modlitbě, ve slově a ve
skutku milosrdenství. Stejně jako Marie porodila prostředníka mezi Bohem a
lidmi, tak i my jsme povoláni b zprostředkovat ostatním lidem setkání
s Bohem /b. Stejně jako Marie na svatbě v Káně vyzvala učedníky:
„Udělejte, cokoli vám nařídí“ (Jan 2, 5), tak i my jsme postaveni do
b služby Bohu /b. Stejně jako Maria spěchala na pomoc své
příbuzné Alžbětě (Lk 1, 39–45.56), máme i my b konkrétně
pomáhat tomu /b, kdo naši pomoc potřebuje. A stejně jako Marie je
v očekávání „velikých událostí“, tak i my, zvláště v adventním
čase, máme b očekávat a jít vstříc /b narození Ježíše do
našeho života.