Hodina filosofie

Napsáno 06.06.2003

Ahoj Tomášové i ne-Tomášové, že by něco o Tomáších?

Stařičký profesor stojí před třídou a na katedře má několik předmětů. Beze slova vezme velkou sklenici a začne ji plnit kameny, když ji naplnil, zeptal se studentů, jestli je sklenice plná. Studenti souhlasili.

Poté vzal profesor drobné oblázky a vysypal je do sklenice. Trochu s ní zatřepal a oblázky vyplnily mezery mezi kameny. Potom se opět zeptal studentů, jestli je sklenice plná. Studenti opět souhlasili.

Nakonec vzal profesor písek, vysypal jej do sklenice a písek vyplnil i ty nejmenší mezery.

„A nyní si představte,“ řekl profesor, „že to je Váš život. Kameny jsou ty podstatné věci – vaše rodina, váš partner, vaše zdraví, vaše koníčky – zkrátka věci, které v případě, že vše ostatní ztratíte, stále dokáží naplnit váš život. Oblázky jsou ostatní věci, které také stojí za povšimnutí – vaše práce, váš dům, vaše auto. Písek jsou všechny ostatní maličkosti.“

"Když sklenici naplníte nejprve pískem, nezbude žádné místo na kameny a oblázky. A stejné je to i v životě. Starejte se především o kameny, oblázky vám přinese řeka života a písek si vás najde ať chcete, nebo ne.

Do nastalého ticha vstal jeden nadějný student a do profesorovy plné sklenice nalil láhev piva. Teď teprve byla profesorova sklenice skutečně plná.

Tomáš tím dokázal, že bez ohledu, na to, jaký je váš život, prostor na pivo se vždycky najde.