Silvestr na Vesmíru
Napsáno 03.01.2003
img images/clanky/sbor.jpg /img
Ještě mne tak napadlo, když mám psavou náladu, že bych mohl přidat
alespoň krátce něco o Vesmírném Silvestru. Jistě toho bylo napsáno
o tomto Silvestu víc – já přidám pouhý střípek.
Sboreček.
Odjížděl jsem z domu s touhou b setkat se /b na Vesmíru s lidmi,
na kterých mi záleží, b odpočinout si /b (s vědomím, že to
bude odpočinek velmi aktivní) a hlavně jako muzikant b zpívat /b,
až se budou zaváté b hory zelenat /b. Nezazelenaly se, ale mnoho
nechybělo.
Měl jsem mít na starosti hudbu spolu s Jirkou Šimonem, ale chápal jsem ho,
že místo poletování, shánění a stresů stihnout to, rozdělit ono, najít
úplně něco jiného, se věnoval sobě a Hance.
img images/clanky/jirka+standa.jpg /img
Mezi oněma b dvěma stovkami účastníků /b se nalezlo asi b
čtyřicet /b (pokud bych přeháněl, rád budu opraven) nadšených b
zpěváků a hudebníků /b. S nimi jsme během dvou a půl zkoušky
připravili dvacet minut čistého času zpívání na b Silvestrovský
koncert /b. Jsem přesvědčen, že Bůh nám těch dvacet minut požehnal.
Vůbec nechci myslet na úspěch, na potlesk zmrzlých posluchačů, ale na
radost, která byla znát při společném díle. Mám před svýma očima
alespoň jeden vnitřní boj: „Hrát s tím frajérem?!“ Jsem rád, že byl
vyhrán ve prospěch „Hrát“.
img images/clanky/lidi.jpg /img
Co bylo ještě okouzlující, pro mne starého kořena, mezi mládeží, která
začíná být o destet let mladší? Okouzlující je pro mne sledovat
nějaké b „pískle“ /b, jak do sebe saje ohromnou touhu zazpívat
všechny krásné písně světa. Je úžasné skoro s desetiletým odstupem
vnímat své začátky a jeho začátky. Stát před ním, opravdu jako před
b pískletem slavíka /b – žasnout nad jeho budoucností.
Tak tací lidé se našli mezi těmi čtyřiceti. Po Silvestru 2002 na Vesmíru
se těším, až se jednoho dne zaposlouchám na diecézku do písní scholy ze
Slavoňova nebo z Jičína. A nebo Veky „s novou tváří“.