Sobota 22.11. 2003

Napsáno 01.12.2003

Tak se dostala řada i na mě – byla jsem pověřena zápisem sobotní části našeho světového turné na Moravu. Předem se omlouvám za případné jazykové nedostatky, ale… žádný učený z nebe nespadl… :) Takže:

Přesně v 7:00 jsem se ocitla na hlavním nádraží v Hradci Králové a setkala se zde se spoustou lidiček, kteří se spíše než členům VeKy podobali právě b vyvoraným myším /b. Ospalost však samozřejmě nebránila vtipkování a sdělování novinek (neviděli jsme se přece už dva týdny). Jedinou vadou bylo, že jsme trochu postrádali šéfa a autobus. To se ale během několika dalších minut, během kterých jsme stačili dokonale promrznout, napravilo.

Ve chvilce jsme se (a věci) naskládali do busu a rozloučili se s Hankou Chudou. Pak Míša znalecky prohlásil, že jsme vši, a tak už nic nebránilo b odjezdu /b. Během cesty jsme se dozvěděli nějaké information, přečetli dopis od Pavla Rouska apelující na naši pokoru a krátký článek ze Signálů a samozřejmě se pomodlili. Stavěli jsme dvakrát, abychom nabrali chybějící členy. Čtyři hodiny uběhly jako voda a my se pomalu přibližovali k b Uherskému Hradišti /b.

Hned po b příjezdu /b jsme se odebrali do kostela na zkoušku. Při ní byly naše písničky střídány preludii na varhany, což byla vskutku zajímavá kombinace. Naše žaludky se však hlásily o svá práva, a tak jsme se brzy přesunuli na faru, kde byl oběd z vlastních zásob (takže ti, co všechno zbaštili už v buse, utřeli). ;) A pak byla zase zkouška, zvuková. Kostel jsme ale brzy opustili, protože zde před námi měl koncert chrámový sbor.

A my měli volno(!!!). Někteří (některé) ho využili(y) k návštěvě b cukrárny /b, jiní šli pozorovat konkurenci, další zůstali na faře a:
hráli na klavír
četli si
učili se
povídali si
připravovali moderaci
já nevim co ještě.

Kluci odešli do kláštera (ukázalo se, že ne na natrvalo). b Přesně v půl nevímkolikáté /b byl sraz před kostelem. A pak to začalo: lidi se rvali do kostela, který začínal praskat ve švech, a snažili se ukořistit místa v prvních řadách… ;) No dobře, účast sice nebyla tak hojná, ale není přeci důležité, kolik lidí přijde, spíš jestli si z koncertu něco odnesou (třeba sochu, obraz, lavici,…). :)

Nervozita stoupala. V b sakristii /b jsme se pomodlili naše originální litanie a trapně včas jsme obsadili svá místa kolem oltáře. :) A kostel se otřásl v základech (b první písnička /b: i Přemýšlej, děkuj a služ /i). Obecenstvo bylo zpočátku nejisté a asi mírně šokované, ale při i Jesus I love You /i se trošku rozehřálo. Během koncertu b někteří vyhráli veku a VeKu /b (Zajeď na hlubinu).

b Koncert se, myslím, docela povedl /b, ačkoli bez chyb se samozřejmě neobešel. Uzavřen byl i Řekou radosti /i a žďárskou hymnou. A pak byla véča, mňam. Místní pan farář nám uvařil vynikající (a pálivou) polévku. Dokonce i ti, jenž propadli kouzlu zhoubného alkoholu, si přišli na své, a tak jsme se už v náladě vypravili na poslední sobotní zkoušku.

Den jsme zakončili společným programem, připravovaným manželi Sopoligovými. Při jedné soptíkovské hře hrozil některým z nás b poměrně vysoký stupeň potenciálního ztrapnění /b (samozřejmě za všeobecného veselí), ale nakonec to nebylo tak zlé…

No, a pak kluci podruhé odešli do kláštera (stále ne natrvalo) a holky se uložily ke b spánku /b na faře. Některé ještě chvilku štěbetaly (den je zkrátka na holčičí řeči krátký). :) Co dělali kluci, netuším (a vlastně to ani vědět nechci), ale předpokládám, že asi taky šli spát. A pak už se ozývalo jen pravidelné oddechování… dobrou noc a zase příště

i Klárka /i

b P.S.: /b Během dne se dal pozorovat docela zajímavý úkaz: dost velký počet veček a večků stojících s překříženýma nohama v řadě za sebou… Možná bychom po této zkušenosti měli pro své koncerty vybírat lokality, kde je výskyt toalet minimálně dvojnásobný… :)

b P.P.S.: /b i večka /i = členka VeKy, i veček /i = člen VeKy