Pomazání v Betánii
Napsáno 22.11.2003
img images/clanky/mentorella3.jpg /img
i 3Když byl (Ježíš) v Betánii v domě Šimona Malomocného a seděl
u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného
oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
4Někteří se hněvali: „Nač ta ztráta oleje?
5Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým.“
A osopili se na ni.
6Ježíš však řekl: „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mně dobrý
skutek.
7Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit
dobře; mne však nemáte stále.
8Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
9Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium,
bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila.“ /i
b Nejdřív několik formalit k pochopení kontextu: /b
* Žena je jako pravá učednice Pána Ježíše postavena do protikladu
k Jidášovi, o kterém se bude mluvit v následujícím úryvku.
* V Izraeli byl zvyk dávat almužny chudým před svátky, aby i oni, ač
chudí, mohli oslavovat.
* Žena olejem opravdu plýtvala, protože jeho hodnota byla veliká. Dala by se
přirovnat platu dělníka na skoro celý rok. Jeden denár byl za jeden den.
* i „Chudé máte stále kolem sebe a kdykoli chcete, můžete jim činit
dobře.“ /i To je odkaz na Dt 15, 11, kde se píše: „Potřebný ze
země nevymizí. Proto ti přikazuji: i Ve své zemi ochotně otvírej ruku
svému utištěnému a potřebnému bratru.“ /i
* Ženu identifikoval evangelista Jan a někteří vykladatelé se setrou Marty
a Lazara, sv. Efrém zase s Marií Magdalénou a hříšnicí v Lk 7, 36. Má
to být příklad pravé kajícnice. Podle jiných vykladatelů jde o tři
různé ženy.
* Olej z Nardu se těžil a dodnes těží v Indii z kořenů jedné
rostliny, která má bohužel jen latinské jméno.
b Teď něco jako výklad: /b
i „Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mně dobrý skutek.“
/i
Tato žena utratila naráz mnoho peněz. Učedníci a přísedící se v ní
snaží vyvolat pocit viny. Žena však jednala spíše instinktivně. Chtěla
projevit velikou lásku. Nemyslela pragmaticky. Byla citlivá, jak ženy dovedou
být. Nikdo nevěděl příčinu jejího skutku, možná ani ona, a proto mohla
být špatná interpretace ze strany učedníků pro ni trápením: „Tak já
jsem to udělala zbytečně? Já jsem plýtvala něčím, co mohlo být použito
pro mnoho chudých?“
Ježíš však vidí do srdce člověka, on zná motivy našich skutků. On
dokáže ocenit naše jednání. Ježíš je nejchudším z chudých. Ježíš
dal všechno. I vlastní život na kříži odevzdal do rukou Otce. Láska
nepočítá. Žena nedala jen tak něco, ale svým gestem ukázala na dar
absolutní, vlastní život.
Na Ježíši se nedá šetřit. Ani samotní učedníci to nevěděli, ani
žena, ale ona to tušila. Ona totiž zažila odpouštějící lásku sama na
sobě, a tak odpověděla.
b A něco pro nás: /b
* b Na Bohu se šetřit nedá/b. A proto někdy nemusíme pochopit
něčí jednání. Ježíš nám říká: Nechte ji/jej! Proč ji/jej
trápíte?
* b Láska nepočítá /b. Ježíš dal všechno. A pokud jsme zažili
jeho přijetí, jeho lásku, která odpouští, pak se nemusíme bát
velkorysého gesta.
* Jsou okamžiky v našem životě, které se nebudou opakovat. Jsme
zodpovědní nenechat je protéci mezi prsty. Jednej proto hned. b Nečekej
/b. Učiň, co máš!