Zkouška na Vesmíru II aneb jak to všechno bylo

Napsáno 12.03.2006

Jako obvykle cesta autobusem, autem, pěšky, na lyžích…jak kdo chtěl, ale cíl jasný: Deštné v Orlických Horách, Diecézní centrum mládeže, Vesmír. A proč? Protože byl pátek. A co víc, pátek 9. 3., takže zkouška VeKy!!!

No, já tam jako obvykle přijel jako jeden z prvních, ptž mi jede autobus brzo. A právě akorát, abych stihnul mši svatou. Po mši nás tam už bylo víc. Tak se začalo s prací. Teď nevim, jestli se začalo před večeří nebo po ní… ??? No tj jedno… Rozbili jsme tábor jako obvykle v krbovce. Kabely, mikrofony, aparatura…aby všechno bylo hotový, až přijedou ostatní. Takyže bylo. No a večer se tak trochu zkoušelo… Ale bez bicích, páč Kuba měl zlomenou ruku. Zkouška bez bicích, to je jako chleba s máslem bez másla… Ale i tak za náma přišel Láďa Brokeš, jestli bysme třeba nemohli hrát potišejc.

Jo ještě tohle – nebyli jsme na Vesmíru tak docela sami… Teda, bylo nás tam opravdu hodně. Veka + ustecké spolčo čítající asi 31 lidí (na což byl Láďa Brokeš nesmírně pyšnej) a animátoři, kterejch bylo taky nemálo. Suma sumárum to hodilo asi takovejch 110 lidí!?

No a po zkoušce se šlo co??? No přeci umýt a spát. My kluci, co spolu chodíme, sme spali na chatkách. Holky na Vesmíru.

Ráno budíček bez kytary… Co se dá dělat… Ale v 1 osmé… No, snídaně jako obvykle, dál zkouška. Zkoušeli sme vánoční písničky. Nemusim tady asi popisovat průběh zkoušky a to co se zpívalo, ptž sme prostě cvičili a cvičili. No a přijel se na nás podívat i Kuba :-).

Obědem počínaje začal polední klid. A než se nají 110 lidí, tak to docela trvá… No ale nikdo netůstal o hladu a tak se šlo po obědě (který byl mimochodem výtečný) ven. Původní název „procházka“ se tak trochu zvrtnul v bitku, ale kdo by to nečekal, když bylo venku krásně, že by i ptáčci zpívali, kdyby jim nebyla taková kosa. Tak sme se koulovali a házeli do sněhu a tak všelijak podobně, jak to zkrátka chodí. Nakonec ale přeci jen převládl zdravý rozum a hned po Kubově slatě vzad ze střechy se šlo zkoušeti. Odpoledne to už šlo tak trochu líp, začalo se děleně, pak dohromady… Zas to tady nebudu popisovat. Jen že se hrály jako dost pecky, takový vychytaný písničky, no zkrátka good.

Pokračovalo se mší sv. asi v 5, potom večeře a večerní program. Spočíval v tom, že se sedělo v jídelně a dělalo se takový kolečko či co (???) a kdo chtěl, tak něco řekl. Třešničkou na dortu bylo vystoupení týmu a Pavla Rouska „Connecting peolpe“. Takový typický den na vesmíru asi ve 2 minutách.

A co? A šlo se zkoušet. Teda…kapela si dodělávala, co kdo potřeboval, a sbor šel poslouchat nahrávky z odpoledne. Sme si hráli na hudební režiséry a hledali sme, co by se mělo zlepšit, prostě sme hledali mouchy. Taky že jsme jich nyšli hodně, a tak si nás (kluky) vzal Jirka stranou a cvičili jsme asi až do 1/2 12. Ale určitě nám to hodně dalo.

Na spánek moc času nezbylo, ptž budíček o půl sedmé nic moc. Ale byla mše a o tu rozhodně nikdo nechtěl přijít.

Hned po mši sme se nasnídali a následovala zkouška, o které si myslím, že byla fakticky super a hodně se udělalo. Znělo nám to dobře a ladilo tooo. Tak to bylo dopoledne, no a začalo se pomalu balit.

Po obědě už se začali všichni rozprchat a loučit a protože do Deštného šlo hodně lidí na bus, tak se vypravila asi 3 auta. Já je samozřejmě nestihl, tak sem si dal běh dolů asi za 1 hodiny… De to (indiánskou chůzí). Udejchanej sem to stihl a tak skončil můj vejkendovej pobyt na Vesmíru.

A celkový dojem??? Z mého hlediska byla zkouška úspěšná, byla to vlasně 1. zkouška kapely i sboru, tak sme to dali dohromady no a je na tom práce jako na kostele, ale něco z toho bude :-) myslím že to je na dobrej cestě.

Jestli tě to ještě neomrzelo číst to a dostal ses až sem, tak se měj pěkně. Těšim se naviděnou příště na Vesmíru nebo někde jinde.