Diecézko trochu jinýma očima aneb jak to viděla VeKa

Napsáno 10.04.2006

Ahoj lidi! Chtěl bych se s vámi podělit o pár prima zážitků z jedné čupr akce. A tou bylo právě Diecézní setkání mládeže, které proběhlo 8. 4. 2006 kde jinde než v Hradci.

My zpěváci jsme se sjeli už v pátek večer. Společně s režií a s pořadateli jsme se zúčastnili mše svaté.

Po pár informacích následoval přesun do BiGy. Režie se pohroužila do připravování, no a my taky. Když si každý připravil svoje fidlátka, začalo se zkoušet. Pracovali jsme pilně, hudba se dokonce líbila i náhodným kolemjdoucím, kteří nám zatleskali zpod otevřených oken. Asi o 1 11 následovala společná motlitba a informace na den D(iecézka). A co dál? No přeci hajdy na kutě, protože vstávní v 5:30 není žádný med.

Nás, ranní ptáčata, vzbudila horda mobilních telefonů, nechutně pípajících do ranního oparu. A šlo se do filharmonie. „Týjo, tak v takovýhle prostorách jsem ještě nikdy nezpíval,“ řekl jsem si, když mé oči spatřili krásně opravenou halu. A zase rozbalování inštrumentů a podobně, aby se mohlo zkoušet. Všichni makali na 120%, aby když o půl deváte příjdou první lidičky, bylo vše připraveno. Przdný sál se postupně zaplnil až po okraje (prý okolo 800 lidí).

Začali jsme se zpíváním, aby zábava nevázla. 9 hodin, klapka, jedem!!!, letošní motto: „Světlem pro mé kroky je tvé slovo.“ Takže to letos bylo o písmu svatém. Moderátoři nás ve svém starozákonním ohozu uvedli do programu. A už tu byly scénky a slovo otce biskupa Dominika. Nějaká sranda (třeba ta hitovka „Ja su boží děcko…“), něco vážného a katecheze made by Láďa Brokeš. To vše provázeno písníčkami. Krátká přestávka, při které jsme se nejen občerstvili, ale i udělali společné foto. Po pauze opět na pódium, následovala druhá část dopoledního programu. Třeba zajímavé svědectví jedné nemocné paní v podobě videozáznamu. No a jak už to chodí, přišlo poledne a s ním i přesun účastníků na BiGy, kde následovala práce ve skupinkách.

To ale neplatilo pro nás. My začali balit saky a paky a honem to navozit do katedrály.

Z mého pohledu se dopoledne více než vydařilo. Byl jsem z toho nadšený, ale to jsem ještě nevěděl, co přijde odpoledne.

Zase všecko rozbalit, tentokrát na kůru. I v celkem malých prostorách se našlo místo pro všechny zpěváky i hráče. Zbyl čas i na krátké volno. K postní době patří křížová cesta a tou se taky začalo.

No a už přišlo vyvrcholení celého dne, mše svatá, celebrovaná bikupem Dominikem.

Co k tomu říct? Nevím jak vy, ale já jsem z toho měl obrovskou radost, protože venku bylo krásně, tady tolik maldých lidí, co spolu slaví mši, k tomu ještě připočítám hudbu, která se myslím opravdu moc vydařila… Byl jsem z toho nadšený a věřím že většina z nás. A jarní sluníčko se objevilo v mnoho tvářích všech přítomých. A protože všecko jednou končí, skončila i mše a s ní vlastně i další opravdu podařené setkání. Rozjeli jsme se každý někam jinam, nabití spoustou super zážitků…

A nakonec všem přeju, aby ve vás ta spousta super zážitků vydržela hodně dlouho.

Ze studeného Jabloného zdraví Petr Vacek :-)