Společná zkouška

Napsáno 10.04.2007

Na Vesmír jsme se začali sjíždět během pátečního odpoledne. Někteří dříve, jiní později. My jsme dorazili asi kolem osmé, takže přímo na večeři:-)Já bohužel nemůžu říci, co k ní bylo, protože jsem ji nějak zameškala. Tak dlouho jsem otálela, až nakonec nic nezbylo:-)Nebylo to tím, že by mi to všichni snědli, jen jsem prostě přišla do jídelny moc pozdě a už nezbýval na jídlo čas:-)

Po večeři jsme šli zkoušet. Nejdříve jsme se pod vedením „Kobilky“ u klavíru rozezpívali, zatímco si muzikanti zkoušeli jednotlivé písničky. Po rozezpívání jsme odešli do Krbovky, kde už pro nás byly připraveny mikrofony. Ještě jsme si pár písniček zkusili a od půl jedenácté byla mše svatá. To bylo alespoň pro mě velmi přínosné. Tomášovo neuvěřitelné kázání mě dodalo sílu a optimismus do celého víkendu. Po mši, která byla oficiálním zakončením pátečního večera, jsme se rozešli. Unavení šli spát a ti, kdo měli stále dost elánu a energie si zasedli a povídali. Bylo na nás, kdy si půjdeme lehnout. Tomáš nám řekl, že nás nebude vyhánět, ať se každý zařídíme podle vlastního rozhodnutí, proto jsem třeba šla spát ještě s dalšími až kolem druhé hodiny.

Sobotním ránem se po celém Vesmíru rozléhalo krásné hraní kytary. Nejdříve to znělo jakoby z dálky, ale pak se člověk probudil a zjistil, že je už půl osmé a že nás čeká velmi náročný den. Proto jsme se po chvíli společně sešli na snídani. Po slovíčku na den jsme se konečně pustili do nacvičování a začalo to u klavíru, kde jsme se zase s „Kobilkou“ rozezpívali. Celé dopoledne bylo ve znamení dělené zkoušky. Muzikanti hráli v Krbovce a my, zpěváci, zkoušeli v jídelně. Nejdříve jsme se učili nové písničky. Dokonce, a to se mi velmi líbilo, jsme si u jedné zkoušeli zazpívat každý sólo.

Když už jsme se konečně nějaké písně naučili nebo si jiné jen osvěžili, šli jsme do Krbovky, abychom si to zkusili s muzikou a slyšeli, jak to bude vypadat. Po tom všem následoval výborný oběd. Špenátová polévka a zapékaná ryba. Pro mě, která nejí ani špenát, ani ryby, zajímavá zkušenost:-) Po dojedení jsme měli asi třičtvrtě hodiny pauzu na strávení a případné vyvětrání venku. Během této pauzy však ještě proběhl malý společný úklid domu. Ale hned po tom jsme se sešli tentokrát už hned všichni v Krbovce a čekalo nás celé odpoledne pilného zkoušení. Občas se na nás přišel podívat Tomáš nebo Pepa a tak jsme si tak zpívali. Postupem času jsme byli unavenější a unavenější, ale Filip nás z toho vždycky dostal. Každopádně si myslím, že jsme za to odpoledne pokročili o opravdu velký kus. Kolem půl osmé začala mše svatá a potom dlouho očekávaná večeře. Musím pochválit Báru z Týmu a také Pavla Zemánka, kteří nám o tomto víkendu vyvařovali a „vypékali“ opravdu samé dobroty. Měli jsme se jako v bavlnce:-) Po večeři nastala chvíle, kdy už jsme neměli zpívat, ale jen poslouchat. Přijela totiž Terezka s Jirkou, aby se s námi, s VeKou, oficiálně rozloučili. Kromě nás byla v tento víkend na Vesmíru i Režie, která se také chystala na DSM v HK. Proto nám večer předvedli zlomek z jejich víkendové práce. A my jim na oplátku zazpívali:-)Potom se zase Režie odebrala zkoušet a my konečně zasedli ke stolu a nastal čas zaposlouchání se do krásného a poutavého vyprávění Terezky a Jirky. Vyprávěli o vzniku VeKy, o předchozích kapelách i o tom, jak se vlastně dali spolu dohromady. My u toho seděli a bedlivě poslouchali a občas si připili vína nebo snědli brambůrek:-) Sice jsme měli právo zvednout se a jít spát, ale nešlo to. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že mě to vyprávění tak zaujalo, že i když mi pak už „k ránu“ padala víčka, nebyla jsem schopná se jen tak zvednout a jít spát. A tak jsme to zabalili povětšinou tak asi ve dvě hodiny. Ale díky změně času byly už vlastně hodiny tři:-)ale nám to vůbec nevadilo:-)

Nastalo jitro, den třetí = neděle. Toto ráno bylo pro některé určitě krušné, díky pouhým čtyřem hodinám spánku:-).Vstávali jsme už v sedm hodin, neboť od půl osmé byla připravena mše svatá. I když jsem se bála, že u ní budu usínat, nestalo se tak:-). Po mši, kde nám v kázání Tomáš připomněl veškerá nedělní evangelia v této postní době, jsme se nasnídali z velmi bohatě prostřených stolů a pak šli zasejc zkoušet:-)Projeli jsme znovu většinu písniček a asi tak ve třičtvrtě na jedenáct jsme se zpíváním a hraním už v tento víkend definitivně skončili:-). Někteří odjeli domů, jiní se šli zoxidovat ven na čerstvý vzduch a nebo si jen tak lehli či povídali. Ve dvanáct hodin jsme to zakončili společným obědem (mimochodem, velmi chutný:-) – výborná polévka, u které si však netroufnu hádat název a vynikající guláš, který má prý také speciální název, ale ten si také opravdu nepamatuji:-)) a ve třičtvrtě na jednu jelo několik účastníků, včetně mě, už směrem k domovu. Cestou zpět jsem si ještě promítala všechny zážitky, co se mi za ten víkend přihodily a opravdu chci všem moc poděkovat, že mě přijali mezi sebe:-)Je pro mě velkou ctí, že můžu být součástí takového tělesa, které zpívá a hraje proto, aby dělalo radost všem okolo:-) A i když jsme toho za ten víkend moc nenaspali, myslím, že to byl velmi hezky strávený čas.